JÍT ČI NEJÍT

11. ledna 2018 v 14:22 | Jonáš František
Mladí byli u toho, kdy se vrátila do rukou lidu možnost vyjářit své názory volbami. Změny které to přineslo v pozdější době se nemusely vždy líbit a nelíbily mnohým. Jedni k dalším volbám šli a druzí zklamáni s pocitem že byli podvedeni odmítli účast na jakékoliv volbě. Tím dali do rukou protivníka svou zbraň, kterou je jejich voličský hlas. K volbám šli ti, co byli spokojeni aby zakonzervovali dané pořádky. A neměli protivníky. Vyvstává otázka, kdo na špatné volbě má větší podíl. Ten kdo volil, nebo ten kdo nešel volit? Matemeticky se to dá vyjádřit velmi přesně. A je až děsivé, jak se podílí neúčast na volbě v poměru s účastí a volbou. Protivník má zbraně dvě a ještě může spoléhat, že mnohý ze zůčastněných půjde po jeho boku zabezpečít současný stav. Protivník doma mlčí. Málokdy se ovlivňuje budoucnost na tak vzdálené období jako dnes. Zejména mladá generace se svou kritičností a akčností dokázala zahájit mnohé oživující kroky ve společnosti. Svou netrpělivostí ale mnohdy sami ničí své jinak velice nadějné dílo. Je hodně věcí ve společnosti, které se měly, mohly dělat jinak, rychleji, snadněji. Návrhy přicházející od mladé generace někdy byly průkopnické a narážely na odpor zažité praxe. Málokteré se podařilo systematickými a trpělivými kroky dotáhnout do úspěšné realizace. I když se dá nakonec tvrdit, že staré struktury ubránily své jistoty a tím zabránily pokroku, velká chyba je v nositelích obrodných myšlenek, kteří tomu odporu ustoupili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama