CUKR A BIČ

15. listopadu 2017 v 19:04 | Jonáš František


Při hodnocení výsledků za období vládnutí se jednotlivé strany napadají a obviňují z toho, že si druzí přivlastňují výsledky jejich práce. Nakolik je to pravda se nebudu pídit. Jde o to, že při sčítání úspěchů jsou výsledky s původním programem natolik podobné, že nelze dost jasně tvrdit, kdo se o ně nejvíc zasloužil. Při vhodné interpretaci se dá i neúspěch nazývat výhrou. A po nahlédnutí do průběhu hlasování o potřebných a souvisejících zákonů k realizaci záměru je mnohdy nepochopitelné kdo vlastně o co usiloval. Ze všeho nejvíc je viditelná snaha blokovat návrhy protivníka i kdyby směřovaly k naplnění vlastního programu odpůrce. Jistě, někdy jde o technické a jiné závady v návrhu. Ale povětšinou je to politikaření. Hra o ukojení vlastního ega. Smysl Parlamentu je absolutně potlačen mocenskými choutkami stran a jednotlivců. Vystupuje do popředí dlouho diskutované přežití politických stran. Jejich historické naplnění a zánik. Velkou měrou k tomu přispívají ony subjekty samy netransparentností svého hospodaření, přebujelým a nepotřebným aparátem. Ne, nechci usilovat o snížení počtu úředníků. Každé takové rozhodnutí v minulosti za každého režimu i vlád vždy přineslo nárust administrativy. Jedinou možnou cestou je metoda, řídit stát jako firmu. Ano, já s tím souhlasím. V každé firmě se vytvoří oddělení nevýrobní, které je ale pro chod firmy nezbytné. Účetní, evidenční, kontrolní a vývojové oddělení větší firmy potřebují. Dobrý manažer firmy řídí únosnost a užitečnost takových oddělení finanční částkou na jejich prospěšné fungování a neustále sleduje výdaj a přínos. Nemůže se ale stát, že jednotlivá oddělení budou natolik samostatná, aby se absolutně oddělila od produktivní, výrobní části a žila svůj vlastní život za platby produkčních , původních segmentů firmy.
Ve státní správě se právě toto stalo už dávno a každá líbivá rétorika začíná tím, že: Vymeteme ten chlív, Ryba smrdí od hlavy, Nejsme jako oni.
Ano. 17.11.1989 to byla hesla velmi dobře stravitelná pro všechny, tudíž masově podporovaná. Některá očekávání byla naplněna, některá ne. Nelze tvrdit, že se žijé hůř než před listopadem 89. Mnoho věcí se napravilo, mnoho křivd při tom vzniklo. Nelze to odbývat tvrzením, že když se kácí les, lítají třísky. Je velmi snadné tvrdit, že je nejvyšší čas vyjít znovu do ulic. Ale není to cesta k nápravě stavu věcí. Je nutné dnes a denně sledovat, kontrolovat a úkolovat politiky. Nesmí se stát to, co zavádí EU, že anonymní úředník nějakým oběžníkem vytvořeným na základě zbožného přání a podloženého nepravdivými argumenty diktuje jednotlivým státům, to je milionům lidí co mají dělat, co smějí a co nesmějí. Když už to lidé trpí, potom si může dovolit i nejvyšší šéf prohlásit: "Požadujeme 280 miliard místo 140 miliard eur ročně," nechal se Tajani slyšet před novináři.
Je možné, že pro realizaci některých cílů EU je nutné soustředit větší částky prostředků pro nutné investice. Ale tak jak to prohlásil Tajani je to diktát nejvyššího kalibru. Jako představitel nejvyššího mocenského orgánu v Evropě by měl dokázat vysvětlit jednotlivým občanům členských států prostřednictvím jejich zastupitelů v Euoparlamentu k čemu jsou finanční prostředky v takovém rozsahu potřeba, jak se s nimi naloží, kde se vezmou a jak se to občanům v budoucnu vrátí a naopak, co bude, pokud se tak neučiní. Jeho slova ale popírají jakoukoliv diplomacii a když náš prezident Zeman vysvětloval co znamená PUSSY v názvu ruské skupiny, vyjadřoval se oproti Tajanimu velmi ohleduplně. I když platí, že Zeman jednal jako křupan.
Až sem došli politici od cinkání klíči pod Václavem jen díky tomu, že měli a mají absolutní moc, nedotknutelnost a jsou u moci drženi díky benevolenci a neodůvodnitelné toleranci voličů. Den po dni, celých 10227 dní jsme čekali, že začnou plnit naše požadavky. Dostali jsme pár kostek cukru, ale bič se stále prodlužuje.
V každé firmě, pokud by jednalo vedení, jako naši a jim nadřízení evropští politici, by zaměstnanci houfně prchali. V lepším případě by se spojili a požadovali nápravu věcí, které mají přímý i nepřímý dopad na zaměstnance, hlavní tvůrce hodnot za které firma a její vedení žije. To je podle mého názoru cesta ke zlepšení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama