Říjen 2017

Zdeněk Svěrák: Český národ zhyne. Nejdřív ztratí rozum a pak přestane rodit děti

31. října 2017 v 21:43 | Jonáš František
Martin Bartkovský napsal tento článek a v komentáři na to reagoval Pepa Konvička. Nejen jemu chci odpovědět, ale do stejné diskuze nemám přístup a nechci.

Pepo Konvičko, naprosto s vámi souhlasím v tom, že volby jsou vyjádření vůle národa, jak zdůrazňujete, demokratické. Nevím, zda jste již žil v době kdy ODS začínala. Není to zcela podmínkou k tomu, aby se dal zpětně ověřit výsledek z minulých voleb, kdy měla ODS větší výsledky a silnější mandát. Současně s tím se dá jednoduše posoudit hospodářský vývoj země a podmínky k nastavení směru a zákonů. Pokud vydržíte se zápalem pro spravedlnost, myslím, že vy budete z generace, která v budoucnu odhalí záměry ODS když měla moc. Ani nejkitičtější člen KSČ si nikdy nepředstavoval, že se bude natáčet film o justičním zločinu na Miladě Horákové. Pozdější dodatečné odsouzení protagonistů z devadesátých let nepomůže v budoucnu, pokud zhloupnutí voličů bude mít trvalé následky a Češi budou jako národ stárnout a vymírat. Není a nebude to vina aktivních starců, naopak lenošných, sebestředných, vševědoucích, samozvaných představitelů nastupující požitkářské generace.
Při čtení komentářů k volbám bez ohledu na to, zda jde o profesionálního politika nebo neskutečně naštvaného exhibicionistu jsem nenašel krom drtivé kritiky, povětšinou vítěze, celkem nic co by stálo za čtení. Nemyslím si, že by kdokoliv měl, byť z pozice 50% počtu mandátu diktovat ostatním co si mají myslet a jak mají konat. Ale určitě by z té pozice a síly mandátu měl dát směr budoucnosti země, jejich obyvatel a neměl by při tom zapomínat na odcházející generace, nejen politiků, ale také na generace ještě nenarozené.
Nejsilnějšími kritiky jsou dnes právě ročníky sedmdesátých let a pubescenti, potomci těchto ročníků. A vůbec neberou na vědomí, že hlavním popudem pro jejich masové narození nebyly v základu dnes silně preferované sexuání free radovánky, ale v popředí byly ekonomické podmínky budoucích rodičů nastavené tehdejší státní moci. Přece si pamatujete výraz "Husákovy děti". Ve mně určitě nenajdete Husákova stoupence, ale to že doba si nutně vyžadovala vytvoření podmínek pro mladé rodiny musela uznat i jinak zkostnatělá moc. Systém půjček, státních příspěvků byla na tehdejší dobu věc, kterou bylo nutno ocenit i v jinak málo přátelském západním světě. Hlavně proto, že byl velmi dobře měřitelný a úspěšný.
Začátek dnešních problémů se dá hledat kdekoliv, ale na jeho řešení byly v devadesátých letech nejlepší podmínky.. Jenže se řešily právě v ODS jiné věci. Utkvěla mě jedna, nepřesně ji budu interpretovat: Musíme vytvořit vrstvu bohatých lidí, kteří budou v čele. A to i za cenu, že zákony budou za podnikáním pokulhávat a tvořit se dodatečně. A dav tleskal v domnění, že ta šance je čestná a nabízena právě jemu. Tehdy lid zblbnul, ne u letošních voleb. Dokázal to elegán s okouzlujícím úsměvem, obrovským egem a minimální odpovědností.

Svobodná volba a existenční závislost.

30. října 2017 v 6:57 | Jonáš František
Stát se existenčně nezávislým, znamená téměř svobodné rozhodování. Zejména ve smyslu veřejně prezentovaného politického názoru zaměstnance. Provedeme si takovou modelovou situaci, aniž bych se chtěl dotknout konkrétního odvětví, zařazení pracovníka atd.
Prodavač v libovolném řetězci doma po práci od plic nadává na ceny, kvalitu výrobku. Jako každému spotřebiteli i jemu se nelíbí, že kvalita tuzemského zboží je horší než u zahraničního, cena vyšší a ve srovnání s příjmy nesrovnatelně. V pracovní době však tyto poznatky nemůže šířit, odrazovat zákazníky od nákupu by bylo podříznutím větve na které sedí.
Při volbách politických si zcela jistě vybere toho, kdo na takový nešvar poukáže s tím, že jej odstraní. Zcela určitě to nebude stejné uskupení, které bude volit jeho zaměstnavatel. Ten bude spíše podporovat zastánce současného stavu, případně ještě jeho "vylepšení".
Pro oba je to demokratické právo volby. Ostatní obyvatelstvo to vidí svým prizmatem a udělá si závěr na základě svého demokratického práva na názor. Zaměstnavatele si označí za subjekt parazitující na místním obyvatelstvu a jeho zaměstnance na jeho odporné služebníky.
Bránit se označení budou oba, jeden že dělá jenom to, co mu umožňují zákony, které mu připravili námi zvolení a trpění zákonodárci. Druhý, že kdyby měl možnost jiné volby ekonomického zajištění, nepracoval by pro tyto podnikatele, ale dosavadní vlády vedou zemi tak, že je v nabídce pouze práce ve mzdě v montovnách a prodejnách zahraničního kapitálu. Podmínky pro malé a začínající mladé absolventy naše demokraticky zvolené a trpěné vlády komplikují obrovskou administrativní zátěží, nestálostí a nejasností zákonů.
Svou pravdu budou asi mít oba. Jde o to, zda je nutné hledat kdo má větší pravdu, která je důležitější. Dojde se jedině k tomu, že pravda je věc relativní a pokud jde o politickou pravdu, potom je to ještě složitější označit. Má-li to hodnotu vůbec.
Nikomu ze zainteresovaných není divné, že hájí svou pravdu proti názoru na pravdu druhých. Jedním dechem dokáže tvrdit, že za minulého režimu měli komunisté nedemokratické metody, lidem neříkali pravdu a ti jen slepě následovali vedoucí stranu a podporovali už jen tím, že pro ni pracovali. A taky je to pravda. Která je tedy pravdivější?
Předvolební metody dnešních uskupení a stran byly poznamenané hesly jako migrace, nezávislost na EU. A každý si vybral podle svého "přesvědčení". Pokud se jednalo o migranty a jejich umístění zde, chci prohlásit, že jsem zastáncem tvrdého režimu při poskytování politického azylu na základě přehodnocení bezpečnosti místních většinových obyvatel. Jenom poukazuji na předvolební argumentaci. Migranti přinášejí různá nebezpečí. EU nás dovede jen do slepé uličky. Netvrdím, že tomu tak není. Ale kdo z voličů těch kdo to hlásají si osobně ověřil sílu a pravost tvrzení. Všichni uvěřili tomu, co psal tisk, tvrdil nejeden politik v médiích, protože sám jako volič nemá mnoho možností provézt vlastní průzkum, natož se přímo podílet. Před volbami všechna uskupení oslňovala svými sliby a vizemi. Dnes ani jeden neví jak to má udělat a tak raději hlásá, nebudu to dělat s tímhle…
Já už nechci žít "v přesvědčení", volil bych raději přímou účast na řízení a ekonomický růst, který nás jen míjí. Slibovali, my uvěřili a s nadějí jim dali šanci. Utopí se v žabomyší válce politických pubescentů? Nebo jsme naletěli další pravdě?

Únava ze svobody

22. října 2017 v 12:53 | Jonáš František
To je hodnocení výsledků voleb lídra STAN. Pokud by bylo možné udělat závěr z volebního víkendu bez hodnocení uplynulých let trpělivého vyhlížení světla na konci tunelu tak snad ano. A co takhle únava z ohýbání svobody a práva zvolenými zastupiteli? Nebylo by to přesnější vyhodnocení stavu? Zkuste udělat statistiku počtu trestaných osob v republice celkově v přepočtu na počet obviněných, odsouzených v politice a souvislostech s ní. Není to únava z toho nekonečného lhaní?
A to jsem všem tvrdil, že právě STAN může přivést do politiky lidi se zkušenostmi v komunální politice ověřené blízkostí vykonané praxe občanům. Ukazuje se, že každý krok po stupínku do vyšších pater politiky odtrhuje i do té doby soudné politiky od reality. Určitě ve vyšších patrech se řeší obecnější témata než na komunální úrovni. Poznání z čeho jsou lidé ale otráveni by se tím nemělo ovlivnit. Interpretace už možná ano, protože tam nahoře už nějakou dobu hlas ulice nebude nutno poslouchat. A po čtyřech letech se to dá zopakovat. Urážíte mne, pane Farský. Nevím jak to nesou ostatní voliči. Napravit to můžete jen doplněním věty: "Volby dopadly hrozivě, možná je to únavou ze svobody" o dodatek: "a beztrestnosti politiků za činy, které jim pod ochranou imunity a odkloněného výkladu zákonů procházejí."


Střežte myšlenky

22. října 2017 v 10:55
Výsledky voleb nejvíce zaskočily politické strany a volební týmy. Mnozí z nich už litují svých silných slov a kategorických prohlášení před volbami. Dostává se tím mnohý z protagonistů do schizofrenního stavu. Výsledek zaručuje nejednomu Parlamentnímu panici nevídaný skok v kariéře. Bohužel si dávno předem zviklal židli svým jednoznačným odmítáním současného vítěze s mnoha rekordy ve volebních pozicích. Rychlé zvažování, jak by mohla dopadnout koalice. Jamajka a nebo menšinová vláda dává možnost, že nejpravděpodobnější verze budou nové volby, protože se nikomu nepodaří získat důvěru pro svou vládu při využití výsledku hlasování s možností trvat na svých původních názorech.
Nové volby je strašák hlavně pro ty, kteří se umístili nečekaně vysoko. Opakované volby by jistě přinesly přehodnocení postoje nejen jejich voličů a možná změnu při výběru. To je riziko, které nechce nikdo z nich podstoupit. A to ještě netuší, co je vlastně čeká. Myslet si, že právě oni, "poslední spravedliví" v zemi, budou ušetřeni zájmu kmotrů a mafiánů je naivita. Právě tady se nejlépe loví. A ledacos se může jevit tak křišťálově čisté, že křišťálovější už to nemůže být. Tím nemyslím, že všichni se nechají ovlivnit, nebo sednou na lep. Ale teprve tam zjistí, kdo a co řídí stát, Unii a že politik z celkového času věnuje tři čtvrtiny na hlídání židličky, aby mu ji nikdo nepodtrhnul, něco na to, aby mohl podtrhnout židličku konkurentovi, taky na vlastní image a zajištění je nutno myslet a na práci poslance nezbude víc jak pět procent času. A pokud věnuje čas pouze poslanecké práci, neposedí tam dlouho.
Možná by bylo nejlepší se věnovat skutečně programu se kterým do kampaně vstupovali. Ten se ale musí rozšířit o nečekané a netušené množství odnoží vládní moci, že nepřipraveného to musí zákonitě poznamenat na jeho výkonech a orientování se v problematice. Taky pozná "přívětivost" médií. Může se stát nečekanou pochoutkou pro zkušeného matadora a pak se nebude stačit divit co všechno říká jeho ústy novinář Dosavadní slova mohou naznačovat, že nedůvěřuji novým lidem kteří do Parlamentu příjdou. Není tomu tak, jen si představuji co se kolem nich začne dít a jak na to nejeden z nich může doplatit. A hlavně jeho myšlenka, mnohdy slibná a vítaná.
Ještě není žádné vládní sestava nastíněna, ale vstup nových tváří by mohl přinést alespoň část z proklamovaných změn. Otevření oken a vyvětrání je základ, zpřístupnění a zpřehlednění činnosti státní moci ke každodenní laické kontrole povinností. Pokud skončí vše u vyčerpání dotace za hlas, byly i tyto volby jen divadelní představení. Přeji sobě, budoucím gneracím a zvoleným aby výsledek byl naopak odrazovým můstkem ke všeobecné hrdosti na Českou republiku a její politickou reprezentaci.


Komu to dali hlas?!?!

21. října 2017 v 20:35 | Jonáš František
To, že my máme nějakých pět procent hlasů není důležité, ale že Piráti a Okamura mají dohromady dvacet, to je vážná věc. To jsou slova lídra TOP 09 K Schwartzenberga…
Skoro se mě nechce věřit, že takový výrok dokáže vypustit člověk střízlivý, příčetný s mandátem k zastupování obyvatel . Přeloženo z "diplomatické mluvy politika" do běžné řeči to znamená: Co si to ty lidi dovolují, dát hlas komu chtějí, když my tu bezmála třicet let v různých formacích děláme to nejlepší co umíme. Nepřipouští vůbec možnost, že ten výsledek ve volbách celou dobu od 89 připravovali pod různými vlajkami právě oni, všichni dosavadní politici. Ne občané, jak si ten sebestředný stařec dovoluje prohlásit, ale všechny dosavadní vlády daly podnět ke vzniku extrémistických stran a hnutí svými dosavadními kroky.
Poučení pro voliče však z toho plyne. Není možné, dát politikům třicet let volnost a čekat, že budou konat dobro. Možná se v této konstalaci nikomu nepodaří sestavit takovou vládu, která by dostala šanci na práci. Třeba se bude celá akce opakovat. Dokud politici nepochopí, že by mělo být jejich povinností zastupovat zájmy těch voličů, kteří jim dali hlas, nikoliv své partikulární zájmy. Nutně by to znamenalo kompromis. To není ani vlastizrada, ani politický veletoč, pouze respektování hlasu voliče demokratickou cestou převedeného na mandát v Parlamentu. Hledání možného kompromisu je demokracie. Prosazování pouze vlastní teorie sedí spíše diktatuře. Jak to vidí strany které apriori odmítají kompromis? To je spolupráci s těmi, kteří zastupují sousedy s odlišným názorem? Vyhnat je? Nebavit se s nimi? Tak chápou demokracii že dopředu odmítají každý jiný názor?
Každopádně je nutné, denodenně sledovat činy politiků a konfrontovat je s jejich sliby. Už to, kdo s kým … po volbách je nutné posoudit, zda je to v souladu s programem pro který dostali hlas. Někdo má třebas jen program být doživotně u moci a zatím se mu to daří, ačkoliv neudělal ani neužitečnou, natož užitečnou práci.
Nelze považovat věc volby za ukončenou. Nikdy a v žádném místě. Stále ve střehu! To by mělo být heslo všech, kteří dali hlas svému zástupci. Kdysi se prý říkalo Důvěřuj, ale prověřuj. Asi to taky nebylo moc platné, když to došlo kam to došlo.
Snad už nebudeme svou nečinností opakovat stále tutéž chybu. Nadávat u piva a myslet si, že tím bylo učiněno maximum.

Volím a nevěřím

19. října 2017 v 1:09 | Jonáš František

Je těsně před volbami a stále nevím koho volit. Prozatím jsem se dozvěděl kdo je zloděj, fízl, kdo krade, lže. Tedy skoro dozvěděl. Má to hodnotu "Jedna paní povídala". Ale za to si platíme pány politiky. Na to mají imunitu. Oni mohou lhát a pomlouvat pod nejvyšší ochranou , ale zákony na obyčejné lidi, kteří by někoho nařkli a proti mafii státní moci to nezvládli prokázat jsou už nachystané. Novodobí Bretschnadři už mají nažehlené manžety kam budou zapisovat hříšky všech remcalů.

Tak přehodnocuji urychleně všechny sliby od "sametu" dodnes a zjišťuji, že ke slibům jaksi nejsou nikde důkazy o jejich plnění. Snad by se našly v účtárnách Parlamentu, určitě za každý užitečný slib který posloužil dobře nedobré věci byly vyplaceny namalé odměny. Třcet stříbrných by Jidáš musel dneska považovat za urážku.

Ke všemu ještě mám volební lístky kde se to hemží dalšími náznaky nesmrtelnosti Jidášovy metody. K volbám rozhodně jít chci. Pořád jen netuším, co si mám vybrat. Ještě je tu Internet s poměrně přehledným vyhodnocením skutků jednotlivých strážců koryt.

Mezi tím vším jsem našel jednu takovou poznámku z minula, tedy dávného minula, když to ještě za komančů stálo za hovno. A tam byl takový nepatrný nápad, nedat těm darmožroutům peníze. Jak to ale udělat, když ti největší a nejlépe opevnění ovládají právě peníze?

Věděl bych o jednom způsobu. Založit si účty na které by se ukládaly povinné daně s tím, že převedené budou až po splnění těch předvolebních vábniček. A pokud by to udělali všichni, potom by se nikdo neodvážil nás trestat, neměl by je totiž kdo živit. Chce to dopracovat, ne kecat, že tak to nejde.

Rozhodně nepočítám, že zítra bude národ připraven se vzepřít té bandě vydřiduchů bez morálky. Bretschnaidrům usnadňuji práci, stačí si jen poznačit odkaz na stránky a mají vyděláno. Pořád to ale nestačí na klidné spaní. Jestli se dožiju…. Jak se podívám potomkům do očí? Co jsem to za pokrytce, že dnes volím a současně nevěřím? Hledat v historii neradím, ať jsem dělal co jsem chtěl, našel jsem jedině husitské bouře. A ani tam to nemělo valný úspěch. Vidle nebo cep bych našel.....

HALÓ, NALEŽÍ TAKY U VÁS NĚJAKÝ ZBYTEČNĚ?!


To mě hlava nebere

11. října 2017 v 14:41 | Jonáš František
Vydání podnikatelské licence na nákladní dopravu zboží z místních továren do skladů na nádraží obdržela dopravní firma s podmínkou. Současně bude zajišťovat i osobní dopravu osob z města na nádraží. Podmínka byla zdůvodněná tím, že osobní doprava není zisková, ale naopak. Poskytnutí lukrativní licence bylo podmíněno plněním neziskové služby.
To bylo z roku 1936 v podmínkách kapitalismu. Po znárodnění nevymysleli komunisti nic světoborného, pouze pokračovali v dobře nastaveném provozním režimu vycizelovaným předchozím systémem, z větší části okopírovanými metodami ze sousedních zemí jako Německo, Rakousko..
Dnešní doba je na hony vzdálená tehdejším pravidlům a tak se blíží spíše k využívání práva silnějšího. Potřeby obyvatel se neřeší a nebo stát nemá zákonné prostředky na jejich řízení. Do vlastnických práv nelze zasahovat a tak je na libovůli majitele, většinového vlastníka nebo provozovatele zda službu bude poskytovat. Dnes nikdo nemůže nutit provozovatele a producenty aby plnili nějaké kvóty. A tak najedno prodá máslo komu chce a doma jeho nedostatek vyžene cenu, kterou stát nemůže nijak ovlivnit. Stejné to je u vodného, energií obecně, dopravy, zásobování obyvatel.
Pokud se majitel LIDLU pan Klaus Gehrig rozhodne, že loňský zisk čtyři miliardy v česku nestojí za námahu, klidně může všechny své obchody zavřít. Majitel má právo nakládat se svým vlastnictvím podle osobního rozhodnutí.
Ani náznakem nechci tvrdit, že něco takového plánuje a nebo udělá. Pouze konstatuji, že to všechno závisí na jeho dobré vůli a stát nemá nástroje jak by takovou situaci řešil. Strašit tím "co by kdyby" je nesmysl. Jen se tím chci dostat k začátku, jestli podmiňování udělení licence nemělo dobrý základ. Ne všechno je výdělečné a pokud první vyzobe nejhodnotnější posty, dalším už se nemusí vůbec vyplatit podnikat.
Tak jsme svědky tuhého boje o dálkovou autobusovou dopravu a místní linky, které jsou nevýdělečné, ale v některých místech naprosto zásadně ovlivňuje dostupnost zaměstnání, dotují obce a stát, zatímco firmy zisky vytvořené na dálkových spojích mizí v zahraničí a přesouvají se do jiných aktivit.

Nevolte ANO a Babiše

10. října 2017 v 13:31 | Jonáš František
Většina kandidujících stran má hlavní problém s tím, že občan chce ve vládě ANO, nikoliv je. Tomu se dá rozumět. Ne už rétorice představitelů stran. Nikdo z nich nedokázal předložit svůj program tak přesvědčivě, aby občany před volbami dostal na svou stranu.
Navíc je to maximální sprostota každého představitele, který se díky absenci vlastních pozitivních argumentů uchýlí k takové praxi. . Právě tím, že zrazuje občany od vlastní volby a vnucuje jim názor, že volba občana, voliče ANO je špatná, popírají princip demokracie. Ta znamená svobodnou vůli jednotlivce při rozhodování.
Já netvrdím, že Babiš je nejlepší budoucnost. Ale nikdo jiný nedokázal nabídnout nic, co by přesvědčilo razantně občany k jiné volbě. Zkušenost se sliby stran které se podílely posledních 25 let na vládě v čr sama o sobě odrazuje voliče od pokusu dát jim ještě druhou, nebo třetí šanci. Jmenovat je není snad nutné.
Jediným možným řešením pro lídry stran by bylo představení svých předchozích volebních slibů a toho, co bylo za dobu jejich vlády z nich skutečně splněno. Potom by nemusel nikdo skandalizovat protivníka a pouze s klidem čekat, že o jeho úspěšné kroky ve vládě bude mít občan opět zájem. Současné plivání na oponenty, jejich nereálné programy a nedomyšlené programy spíše signalizuje neschopnost nalézt úspěchy své dosavadní činnosti a horší verze je, že ani program do budoucnosti neumí přesvědčivě prezentovat. Poukazování na scestné a manipulativní chování konkurenta není o nic lepší, než jeho účelové polopravdy a lži. Strašení jednobarevnou vládou se nejeví být v souladu s výroky mezi volbami, kdy neplnění slibů je následek koaliční nebo jinak slepené vlády. Co je tedy pro lídry stran nejvhodnější? Volič, který bude mávat podle pokynu, jásat nad jakýmkoliv výsledkem a tvrdit, že zažívá vrcholnou demokracii. Tak nějak to praktikovala totalita a diktatura, pokud se nemýlím. Právě proto, že chybí jasná řeč politiků před volbami, dostávají šanci různí vizionáři a manipulátoři. Odsouváním voličů do role poslušných a důvěřujících stoupenců ubírá reálnou podporu uskutečnitelných a životaschopných programů některých stran či hnutí.
Příklad je vidět v Katalánsku, kde pouhé vyslyšení občanů by zamezilo současným protestům a demonstracím. Stačilo jen nechat občany v referendu odvolit a zveřejnit skutečné výsledky. S největší pravděpodobností by zastánci samostatnosti nezískali dostatečnou podporu, ať je či není postup a vyhlášení referenda v souladu s ústavním právem. Pouhé bránění vyjádření názoru znásobilo odhodlání občanů vzepřít se aroganci moci. Politici ze strachu o svá místa se o ně svými kroky bezpečně připravují. Dnes už to slovem nezastaví ani nenapraví.
Zapojit občany do předvolební diskuse v době Internetu je poměrně snadná záležitost. Stačilo by dát možnost podílet se na tvorbě základního politického směru, který by byl pro zvolenou stranu vodítkem i mandátem. Možnost k tomu měla nejedna reprezentace, nikdo se ve své nadutosti k tomu nesnížil. Potom se nemůže nikdo divit, že pro většinu občanů je nejlepší Babiš a jeho ANO.